Ovocné stromy se řežou v předjaří, ale ne za každého počasí

Jakmile mírnější dny přinesou první tání, vyráží zahrádkáři k nůžkám a pilkám. Řez ovocných stromů v předjaří je opravdu vhodný, ale s několika výjimkami, na které se často zapomíná. Některé druhy se na jaře řezat nemají, jiné vyžadují jiný čas a mráz řezu škodí. Projdeme šest omylů a ukážeme, co skutečně platí.

Řezat se má v únoru? Rozhoduje počasí

Měsíc je jen orientace. Řez jádrovin, tedy jabloní a hrušní, se provádí v klidu, před rašením. Podstatné je, aby nemrzlo.

Pokud je únor teplý, můžete začít dřív. Pokud je zima dlouhá, počkejte až do března. Řezat těsně před rašením je bezpečnější než příliš brzy.

Rozhodujte se podle stavu pupenů. Nabobtnalé pupeny značí, že se rostlina probouzí. Ještě ale není pozdě, nejlepší řez je těsně před rašením.

Mráz řezu neprospívá

Při silném mrazu je dřevo křehké a rány se špatně hojí. Řez za teploty pod minus pěti stupni se obecně nedoporučuje. Větve se tříští a řez bývá nerovný.

Pokud po řezu přijde mrazová vlna, rány mohou promrznout. Proto sledujte předpověď. Nejvhodnější je suchý, mírný den.

Vlhké počasí podporuje choroby. Řez před deštěm nebo za mlhy se nedoporučuje. Čekejte na dobrý den.

Meruňky, broskve a třešně jdou jinou cestou

Peckoviny jsou citlivější na choroby a mráz. Meruňky a broskve se obvykle řežou až po rašení nebo po odkvětu. Zimní řez je pro ně rizikový.

Třešně a višně se často řežou po sklizni, v létě. Rány se tak rychleji zacelí a riziko pryskyřičnatění klesá. Na jaře proveďte jen nezbytné zásahy.

Švestky stojí uprostřed: řez je možný brzy na jaře, ale s opatrností. Ošetřete rány a sledujte zdraví stromu. Pokud si nejste jistí, zvolte raději jarní termín.

Větve se nezkracují naslepo

Řez provádějte nad pupenem směřujícím ven z koruny. Řez je mírně šikmý, aby voda odtékala. Nezanechávejte dlouhé pahýly, které usychají.

Silné větve odřezávejte u báze, kde je takzvaný větevní kroužek. Řez vedený těsně nad ním se hojí nejlépe. Příliš hluboký řez ránu zvětšuje.

Řez velkých větví dělejte ve třech krocích. Nejdřív podříznutí zespodu, pak odříznutí z vrchu a nakonec čistý řez u kmene. Zabráníte tak odtržení kůry.

Rány větší než dlaň ošetřete

Velké řezné plochy je vhodné vyhladit ostrým nožem a ošetřit přípravkem určeným k tomuto účelu. Menší rány se hojí samy. Ošetření nenahrazuje správný řez.

Nářadí musí být ostré a čisté. Tupý nástroj trhá dřevo, špinavý šíří choroby. Mezi stromy čepel dezinfikujte.

Odřezané větve nenechávejte ve sadu, pokud jsou napadené. Spalte je nebo odvezte, jak povoluje místní předpis. Zdravé větve lze zkompostovat.

Řez nenahradí péči

Cílem je prosvětlená koruna, kde sluneční světlo dosáhne do středu. Odstraňte větve křížící se, rostoucí dovnitř a suché. Tím zlepšíte plodnost.

Příliš radikální řez vyvolá bujný růst, takzvané vlky, na úkor plodů. Raději řežte pravidelně a mírně. Za jeden rok nikdy neodstraňujte víc než třetinu koruny.

Po řezu pomůže vláhová péče a přiměřené hnojení. Strom se lépe vzpamatuje. Přidejte kompost nebo organické hnojivo podle potřeby.

Zdroje

• Český zahrádkářský svaz
• Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
• Pomologické společnosti a ovocnářské svazy