6 omylů o interiérových dveřích, které zkreslí styl bydlení

Dveře se vybírají na konci, když už je vymalováno a na podlaze leží prkna. Právě tehdy se ale ukáže, že rozhodují o celkovém dojmu bytu stejně jako nábytek. Kolem jejich výběru kolují představy, které vedou k nepodařeným kombinacím. Šest nejčastějších jsme sebrali a ke každé přidali, co platí doopravdy. Při plánování rekonstrukce vám pomohou vyhnout se drahým chybám a vybrat dveře, které s interiérem opravdu ladí.

Omyl 1: Dveře jsou jen průchod

Dveře tvoří velkou svislou plochu v každé místnosti. Barva, povrch a tvar proto ovlivňují, zda se prostor jeví jako klidný, nebo rušivý. Ve vstupní chodbě s několika dveřmi je jejich vliv zvlášť patrný.

Velké hladké plochy působí moderně a čistě. Dveře s profilací či výplněmi dodávají domu tradiční ráz. Styl dveří by měl odpovídat zbytku vybavení.

Zvažte také funkci. Dveře do ložnice potřebují útlum zvuku, do koupelny odolnost vůči vlhkosti. Vzhled a užitná hodnota se musí potkat.

Omyl 2: Dýha, laminát a masiv jsou totéž

Materiály se liší vzhledem, trvanlivostí i údržbou. Dveře z masivního dřeva jsou pevné, ale citlivé na změny vlhkosti. Dýhované mají povrch ze skutečného dřeva na lehčí konstrukci.

Laminátové a CPL povrchy jsou odolné proti oděru a snadno se čistí. Napodobují dřevo nebo jednobarevnou plochu. Jsou praktické v domácnosti s dětmi a zvířaty.

Lakované dveře mají hladký povrch, ale škrábance jsou v nich vidět. Vyberte povrch podle zátěže. Pokud pak řešíte poškození, zjistěte u výrobce, zda lze povrch opravit.

Omyl 3: Bílá se hodí všude

Bílé dveře jsou oblíbené, protože vypadají čistě a splývají se stěnou. Ve světlém moderním interiéru fungují skvěle. V domě s tmavou podlahou či výraznými barvami mohou působit chladně.

Dřevěné odstíny dodávají teplo a hodí se do chalupy nebo tradičního bydlení. Tmavé dveře vytvoří kontrast a oživí světlé stěny. Šedé a antracitové působí městsky.

Barvu dveří sladíte se zárubní a soklem. Jednotná barva nechá prostor větší. Vzorek si prohlédněte doma při denním i umělém světle.

Omyl 4: Kování je detail na konec

Klika je to, čeho se dotýkáte každý den. Tvar, váha a materiál rozhodují o tom, zda se vám dveře líbí na dotyk. Kvalitní kování vydrží roky bez povolení.

Barva kování má ladit s dalšími kovovými prvky, tedy s vypínači, kohoutky a svítidly. Matná černá, nerez a mosaz vyvolávají různou atmosféru. Mixování různých kovů je možné, ale vyžaduje cit.

Zámek vyberte podle místnosti: do koupelny stačí zámek na zasunutí, do pokoje bezzámkový s magnetickým západem. Kování řešte při výběru dveří, ne až při montáži. Zjistíte tak, zda se vybraný typ dá zvolit.

Omyl 5: Dveře musí ladit s podlahou

Pravidlo, že dveře mají mít stejnou barvu jako podlaha, je jen jednou z možností. Shoda působí klidně, ale při nevhodném odstínu splývá. Kontrast naopak může celý prostor oživit.

Důležitý je poměr světlosti. Světlé dveře k tmavé podlaze působí vzdušně, tmavé dveře k světlé podlaze zase kresebně. Lepší než přesná shoda je cílená volba.

Doporučuje se spojit podlahu, dveře a nábytek jedním odstínem v různé intenzitě. Přesnější je dívat se na vzorky pohromadě. Odstíny dřeva na obrázku se v realitě odlišují.

Omyl 6: Posuvné dveře vždy ušetří místo

Posuvné dveře do pouzdra ušetří prostor, který by zabralo otevírání. Hodí se do úzkých chodeb a malých koupelen. Vyžadují ale konstrukci zdi, do které se pouzdro vejde.

Zvukově izolují hůře než klasické dveře, protože těsnění je slabší. Pro ložnici či pracovnu nemusí být ideální. Při výběru zvažte, co od dveří čekáte.

Alternativou jsou posuvné dveře na kolejnici před zdí. Jsou dekorativní, ale zabírají místo vedle otvoru. Spočítejte si dopředu, kolik volné stěny potřebujete.

Zdroje

• Česká komora architektů
• Technické listy výrobců dveří a kování