Komu se polykarbonátový skleník vyplatí a kam ho postavit

Polykarbonátový skleník se hodí každému, kdo chce sklidit dřív, pěstovat teplomilné druhy nebo prodloužit sezonu do podzimu. Naopak ho nepotřebuje zahradník, který pěstuje jen několik rajčat a nemá na péči čas. Skleník totiž nestojí a nezaleje se sám. Následující kroky vás provedou od rozhodnutí, zda ho potřebujete, až po větrání a stínění, na kterých se rozhoduje o úspěchu.

Krok 1: Rozhodněte, zda ho opravdu potřebujete

Skleník dává smysl, když chcete předpěstovat sazenice nebo pěstovat okurky a papriky ve stabilním teple. Zahřeje se rychleji než venkovní záhon a poskytne ochranu před deštěm. Rajčata zde netrpí plísní tolik jako venku. Sklizeň se posune o několik týdnů.

Nehodí se tam, kde nemáte čas na pravidelnou zálivku a větrání. V horku se zavřený skleník změní v pec a rostliny rychle uschnou. Pro občasné pěstování stačí fóliovník nebo studený pařeniště. Zvažte, kolik času jste ochotni věnovat.

Spočítejte si, co budete pěstovat. Pro rodinu stačí plocha kolem deseti metrů čtverečních. Menší skleník se hůř větrá, větší vyžaduje víc práce. Plánujte tak, aby se do něj vešel stůl na předpěstování.

Krok 2: Vyberte místo, které dodá světlo

Skleník potřebuje co nejvíc světla, zvláště na jaře. Nejlepší je místo s osluněním od rána do odpoledne. Delší strana by měla směřovat k jihu. Hřeben střechy se obvykle orientuje ve směru východ-západ.

Vyhněte se stínu stromů a budov. V létě ještě proběhne, ale v dubnu a v září, kdy je slunce nízko, stín škodí. Zkontrolujte pozemek po celý den. Zahradu si před stavbou několikrát vyfotografujte, aby bylo vidět, kam stín padá.

Zvažte také závětří a blízkost vody a elektřiny. Silný vítr skleník poškozuje a ochlazuje. Dostupná voda ušetří desítky kroků s konví. Rovný, pevný podklad je podmínkou stability.

Krok 3: Zvolte desky a konstrukci

Komůrkový polykarbonát se prodává v různých tloušťkách. Tenčí desky jsou levnější a lehčí, silnější lépe izolují. Pro celoroční provoz se vyplatí silnější. Desky mají UV ochranu pouze na jedné straně, která musí směřovat ven.

Kostra bývá hliníková nebo ocelová. Hliník nerezaví, ocel je pevnější, ale musí mít zinkovanou úpravu. Dřevěná konstrukce vypadá hezky, vyžaduje však ochranu. Zvolte takovou, jakou umíte udržovat.

Zkontrolujte, zda je sada kompletní a zda jsou k dispozici náhradní desky. Při silném větru nebo kroupách se může deska poškodit. Dobře utažené spoje jsou základem trvanlivosti. Kotvení k podkladu nikdy nepodceňujte.

Krok 4: Vyřešte větrání dřív než cokoli jiného

Větrání rozhoduje o zdraví rostlin. Na jaře stačí otevřít dveře, v létě jsou nutná střešní okna. Pravidlo říká, že větracích ploch by mělo být zhruba pětina až čtvrtina podlahové plochy. Na horké dny počítejte s větším otvorem.

Automatický otvírač oken, který funguje na tepelné roztažnosti vosku, vás zbaví starostí. Nepotřebuje elektřinu a otevře okno, když teplota stoupne. Cena je nízká a zvládne ho namontovat každý. Pomůže při krátké nepřítomnosti.

Větrejte i v chladných dnech, aby se omezila vlhkost a plísně. Stačí krátce, nejlépe v poledne. Stojatý vzduch podporuje houbové choroby. V zimě větrejte jen při slunném počasí.

Krok 5: Zastiňte, než začne léto

Na přímém slunci se rostliny v létě pálí. Stínicí síť nebo nátěr snižují teplotu o několik stupňů. Síť lze na zimu sundat, nátěr se smývá deštěm. Stínit začněte, jakmile teplota stoupá nad optimum.

Rostliny reagují různě. Rajčata snášejí teplo, salát nebo špenát naopak v horku ztvrdnou a vybíhají do květu. Teplomilnější druhy tak dejte na slunné místo a citlivé k okraji. Obměňujte pěstované plodiny.

Zálivku provádějte ráno, aby se listy do večera osušily. Večerní zálivka zvyšuje riziko plísní. Voda by měla mít podobnou teplotu jako vzduch. Zalévejte k patě, ne na listy.

Krok 6: Provoz po celý rok

Na podzim skleník vyklidit, vyčistit a dezinfikovat. Umyjte desky vlažnou vodou s mýdlem, protože špína snižuje propustnost světla. Odstraňte zbytky rostlin, v nichž přežívají choroby. Zkontrolujte těsnění a spoje.

V zimě odhrnujte sníh ze střechy, aby nezatěžoval konstrukci. Využít lze i zimní pěstování salátů a polníčku. Pro jarní předpěstování se vyplatí vytápění jen v době silných mrazů. Zbytečně nevytápějte, ušetříte energii.

Jednou ročně vyměňte svrchní vrstvu půdy nebo zeminu úplně. Jinak se hromadí choroby a škůdci. Střídejte plodiny, nesázejte rajčata na stejné místo rok po roce. Půdu přiživte kompostem.

Můj tip: Doporučila bych vám zavěsit do skleníku obyčejný teploměr s uloženým maximem a minimem. Za týden zjistíte, jak se v něm přes den přehřívá a jak v noci chladne, a podle toho nastavíte větrání i stínění.

Zdroje

• Návody výrobců skleníků
• Český zahrádkářský svaz