Jaká zelenina roste na balkoně? Zvládne i malý truhlík

Představte si jižní balkon o rozměrech zhruba dva krát jeden a půl metru, na kterém stojí židle, stolek a sušák. Zbývá na něm místo pro několik truhlíků a dvě tři velké nádoby, což stačí na saláty, bylinky, ředkvičky i pár rajčat. Zelenina na balkoně se daří, když vybíráte druhy podle světla, hloubky nádob a času, který zalévání věnujete. Na tomto příkladu si ukážeme, co vypěstovat a čeho se vyvarovat.

Co balkon nabízí a co ne

Nejdřív zjistěte, kolik hodin denně na balkon svítí slunce. Jižní a západní strana je vhodná pro plodovou zeleninu, východní pro saláty a bylinky. Severní balkon zvládne špenát, listovou zeleninu a máty.

Zkontrolujte nosnost balkonu a odtok. Nádoby s mokrou zeminou jsou těžké a voda z nich nesmí stékat k sousedům. Podmisky a vyvýšené stojany mají smysl.

Větru bývá na balkonech víc než v zahradě. Vyšší rostliny proto přivažte nebo chraňte zástěnou. Sazenice umístěte tak, aby je vítr nelámal.

Do truhlíků: saláty, ředkvičky a bylinky

Do mělkých truhlíků o hloubce kolem dvaceti centimetrů se hodí listové saláty, ředkvičky, rukola a špenát. Rostou rychle a sklízet se dají už za několik týdnů. Sejte postupně po dvou týdnech, ať máte stálou produkci.

Bylinky jako petržel, pažitka, bazalka či tymián se pěstují v malých nádobách. Rozdílné nároky na vlhkost ale znamená, že je nemíchejte do jedné nádoby. Středomořské bylinky preferují sušší půdu.

Řezáním listů rostliny nutíte k nové tvorbě. Sklízejte pravidelně a seřezávejte květní stvoly. Plodnost se tak prodlouží.

Do velkých nádob: rajčata, papriky a okurky

Plodová zelenina potřebuje hlubší nádoby o objemu aspoň deseti až dvaceti litrů. Rajčata pro balkon, takzvaná keříčková nebo koktejlová, jsou šlechtěna na malý prostor. Přivažte je k tyčce a odstraňujte zálistky podle druhu.

Papriky a chilli vyžadují teplo a slunce, ale snesou nádobu menší. Okurky na balkoně nechte růst nahoru po mřížce, ušetříte místo. Jsou náročné na vodu, zejména v horku.

Plodiny sázejte po poslední mrazové vlně. Teplomilné druhy zasazené příliš brzy trpí. V chladném jaru je nechte uvnitř na okně.

Substrát, nádoby a zálivka

Používejte kvalitní zeminu určenou pro zeleninu, ne obyčejnou záhonovou. Je kypřejší, lépe zadrží vodu a nezhutní se. Na dno nádoby dejte drenážní vrstvu, aby voda neustávala.

Zalévejte ráno nebo večer, aby voda nevypařovala. V horku to může být denně. Prstem otestujte vlhkost do hloubky dvou centimetrů.

Zeleninu v nádobách je třeba přihnojovat, protože živiny se vyplavují. Použijte tekuté hnojivo podle návodu a nepřehánějte. Přebytek škodí víc než nedostatek.

Plán na celou sezónu

Na jaře sejte ředkvičky, špenát a saláty. Jakmile skončí, uvolněte místo pro teplomilné druhy. Střídání plodin udržuje balkon pestrý.

V létě se soustřeďte na zálivku a sklizeň. Rajčata, papriky i okurky přinášejí úrodu od července. Pravidelně odstraňujte uschlé listy.

Na podzim zasejte polníček nebo špenát na pozdní sklizeň. V mírném počasí vydrží do prvních mrazíků. Pak nádoby vyčistěte a zeminu zkontrolujte.

Co na balkoně nevychází

Plodiny vyžadující hodně místa, jako dýně, kukuřice či brambory, se na malém balkoně nehodí. Brambory lze zkusit ve velkém pytli, ale úroda bude skromná. Zeleninu pěstujte tam, kde se jí daří.

Stinný balkon nezvládne rajčata ani papriky. Plody by nedozrály. Zaměřte se na listovou zeleninu a bylinky.

Škůdci se objevují i v truhlících. Mšice a slimáci se dají odstranit ručně nebo opláchnutím. Nepoužívejte silnou chemii u jedlých plodin.

Časté otázky

Kolik slunce zelenina potřebuje?

Plodová zelenina nejméně šest hodin denně, listová a bylinky vystačí s třemi až čtyřmi. Podle toho vybírejte druhy. Balkon s částečným stínem využijte pro saláty.

Jak často zalévat?

V horku denně, jindy podle vlhkosti substrátu. Ověřte ji prstem do hloubky dvou centimetrů. Vyhněte se zálivce na listy.

Lze pěstovat zeleninu z hotových sazenic?

Ano, je to pohodlné a rychlejší než výsev. Vybírejte zdravé sazenice bez skvrn. Dopřejte jim po přesazení několik dní na aklimatizaci.

Zdroje

• Český zahrádkářský svaz
• Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský